Zvířata, spějící k vyššímu pokroku, žijí ve stádech, koloniích a vzájemným se podporováním a společným vychováváním mnohem rychleji prospívají, než když žijí rodiny jednotlivě.
     Například včely, termiti, mravenci, sloni a tak dále žijí ve společenstvích. Princip vzájemné podpory a dělení práce je prvním motivem pro pokrok živočišný a lidský.
     Jen u člověka vyvinula se třída jedinců pouze duševně pracujících (učitelé, lékaři, vědci, umělci), kdežto většina lidstva zastává práci mechanickou (rolníci, dělníci, řemeslníci).
     V době nouze spojují se ptáci i savci ve společnosti a hledají společně potravu i útočiště (smečky vlků, u nás houfy vran táhnoucích do měst hledat potravu). Jedním z prvních činitelů ve vývoji sociálním je napodobování a je vždy příčinou závisti, bojů, všeho zla, dobra a pokroku.
     Často se více druhů zvířat sdružuje, aby si poskytly ochranu a pomoc, například některé druhy ptáků varují svým křikem jiná zvířata před nebezpečím. Stáda zeber a antilop provázejí žirafy, jež svou hlavou převyšují ostatní a hlídají, neblíží-li se nebezpečí (lvi, levharti, lovci).
     Vesničtí psi rvou se mezi sebou, ale objeví-li se vlk, společně se na něj vrhnou.
     Velcí jeleni a sobi někdy vyhledávají společnost medvědů, kteří jim neublíží, ale chrání je proti vlkům.

Home