Má selhání IX.

Má selhání v situacích, zaranžovaných mými nepřáteli, prokládaná různými úvahami, konkrétně dokumenty “Má selhání I.” až “Má selhání VIII.”, se nenacházejí na této stránce. Jsou jinde.

Různé úvahy:

– Nedávno se mi stalo, že si ke mně v autobuse přisedla hezká bruneta, ale více mi to uškodilo, než pomohlo. Celou cestu jsem měl strach, že bude něco zaranžovaného (někdo těsně kolem její hlavy máchne taškou, pustí vedle ní rádio, lehce o ní zavadí a neomluví se atd.). Chvílemi jsem měl z té obavy křeč v žaludku. Oddechl jsem si, až když ta bruneta vystoupila. Tak takhle na mě často působí blízkost krásné ženy.

– Dnes nechápu, jak je možné, že si někdo v továrně, ve které dělá, bez dovolení vezme zboží, co se tam vyrábí (flašku alkoholu nebo firemní propisky ve vinařských závodech, láhve s pivem v pivovaru a podobně). Nebo si drze na kopírce, co tam úředníci mají, zkopíruje knihu, vypůjčenou z knihovny. Anebo si bez vědomí svého kolegy uleje z jeho limonády nebo mu ubere z jeho kávy. A když vidí, že v té továrně někteří jeho kolegové něco malého kradou, nikdy jim není schopen říct, že to nemají dělat (velké krádeže se samozřejmě hlásí).
Ovšem to, co dělá ta “Vyšší Policie”, co se na mě zaměřila, je mnohem horší (než zmíněná lehčí přestoupení) a zatím je za to ještě stále trest sebezmrzačení, který ale chci zrušit.

– Na jedné straně bych chtěl většího agresivního psa, na druhé straně mám strach, že by mi mohl nepokousat někoho nevinného. Proto bych toho psa, dokonce i v lese svého vlastního panství, raději vodil na vodítku a s náhubkem. A to i kdybych z toho, že někoho pokouše, díky své šlechtické imunitě neměl žádné právní následky.

Home

Právní prohlášení: Tento dokument zobrazuje pouze subjektivní pocity a osobní úhel pohledu jednotlivce.