Čekání

Nejkrásnější žena vzbudila ve mně touhu velkou -
žena, co vskutku oplývá krásou největší.
Má láska k ní bude za pár set let převelikou,
a jejím opětováním mě ta kráska velmi potěší.

Pomalu teď utíkají mi jednotlivé dny,
ještě pomaleji plynou týdny a měsíce.
Strašně pak vlečou se předlouhé roky,
dělící mě od té, jež miluji nejvíce.

Je smutné i těžké čekat na někoho celá staletí,
na někoho, koho milujete tak strašně moc.
Avšak i ta předlouhá doba čekání jednou pomine,
tak jako vždycky nakonec skončí i sebedelší noc.

Věřím, že v budoucnosti vzdálené získám velkou sílu -
sílu odebrat svým sokům a pak i obejmout krásu nesmírnou.
A jak jen budu moci, přistoupím ihned k dílu -
jak laskavým slovem, tak hrubostí nemírnou.

Pár lidí přitom, doufám, potěším,
z pár lidí přitom možná bude stříkat krev.
A jak moc mé jednání pochopíte, to vůbec netuším,
ale pro tuhle ženu budu ochoten i zabíjet.

Zatím ale stále ještě musím velmi dlouho čekat na ní,
jsem znavený a má mysl chmury často zahání.
Naději však mám, že jedno mě nakonec přece jen zachrání -
dostatečně trpělivé, láskou prozářené, čekání.

PS:

Srdce mé po této ženě strašně touží,
ať už si moji lásku k ní zaslouží či nezaslouží.

Při tom milování cítil jsem však hlavně bolest a strach -
neustále hrozí mé lásce k té ženě absolutní krach.

V tomto životě stačí jedno jediné, zlými lidmi zaranžované setkání,
co zhorší vztah té ženy ke mně a moji lásku k ní možná i v prach obrátí.

Doufám však, že nic nezničí ji a že snad ani nemůže,
když té mé lásce Svatá Rada přežít pomůže!

Možná jí nechá na čas umřít, aby jí pak po věcích znovu oživila,
a já potkám tu ženu mladý a silný, a ona bude moje milá.

Snad jednou prožije kvadriliony přešťastných let po mém boku -
nevypověditelné štěstí, trvající tak strašně mnoho roků!

Doufám, že za mnoho let dovoleno mi bude hluboce milovat jí,
a ona mě za všechnu mojí lásku, z lásky, sladce odmění.

Home

Právní prohlášení: Tato báseň zobrazuje pouze subjektivní pocity a osobní úhel pohledu jednotlivce.