Ty krysy jsou všude

     Trvalo dlouhá léta, než se mi podařilo odhalit, že mnoho přátel a známých obyčejných lidí bývají tajnými spolupracovníky a donašeči "vyšší policie". Ale používají některé tajné indikace toho, že tomu tak je, což dost možná platí i pro následující příklady:
     Můj otec (byl trochu zvláštní, více četl, studoval cizí jazyky a mluvil si sám pro sebe) je J. K. a jeho přítel z mládí měl původně příjmení začínající i končící na "K", ale nechal si ho změnit na jiné, začínající na "J". Písmenem "K" začínal i končil také otcův nejbližší kolega z práce, na kterého jsem ve svém životě "náhodou" narážel i já. Dokonce i otcův přítel ze zahraničí měl příjmení od "K". A matka otce, moje babi, byla třikrát rozvedená, po prvním rozvodu si vzala někoho od "B", ale po druhém a třetím (to již otec rostl a projevoval se) to bylo jenom "K".
     V době psaní mých starých knih jsem měl, kromě známých ze "spolku filozofů" u malíře Z. (třeba H***, jeden Pavel jako já nebo staří manželé od P.) a starého přítele (V. H**ek), dva přátele se zájmem o duchovní věci. Příjmení obou končilo na "fer" a obě měla "přehlasované o". První přítel (nechal si přejmenovat své původní ptačí příjmení od "H" na jiné od téhož písmene) byl, "shodou okolností", pomocníkem u mé operace, a bydlel v těsné blízkosti lidí, co jim patřil dům, ve kterém jsem žil. Z jeho nitra šel někdy trochu chlad, ale po chvíli mluvení se z jeho povrchu začalo rozlévat teplo, protože se mnou komunikoval především povrchem, vnitřně měl odstup. Vypadal chudě, dokonce měl nespravené zuby a dlužil za nájem. Postěžoval si, že ho kdysi napadli "estébáci", někdo si ho fotil a někdo na něj číhal. Také mi řekl "po mě jdou už dlouho", ačkoli byl sám jeden z nich. A ten druhý (jeho příjmení obsahovalo dvě "E"), začínal na "K", jako já, a bydlel velmi blízko mojí babičky (prý měl žlutý pásek v karate a zvedl v benchpressu 130 kg).
     Kdysi jsem získal celoživotní přítelkyni přes psy, co si od nás koupila štěně (toužila po mírumilovném psu, kterého nechala hladit i krmit cizími lidmi, přesto si ale vybrala agresivního rottweilera). Její jméno i příjmení měly jedno písmeno dvakrát, ve jménu to bylo "E" a v příjmení "K". A za oblíbenou barevnou kombinaci měla žluté auto a červenou bundu. Kdysi zahlédla mého známého, asi také informátora, co měl v příjmení, začínajícím na "B", dvě "E". Podívali se na sebe, nějak se pohnuli, a najednou mu začala věřit a i když byl cizí, půjčila mu dokonce i své auto, zatímco mě ne. Jednou jsem ji nečekaně zahlédl ve městě a náhle se stal ten vzácný okamžik, kdy se mi to otevře, a zahlédnu kousek z okolí svojí duší, místo jenom očima. V jejím těla byla ta postava, ta Pekelná humanoidní duše. A přitom mi ta kamarádka lhala, že žádné tajnosti nemá.
     Pro zajímavost, jedna žena tajila, že je udavačka, a aby vytvořila dojem oběti, předstírala, že jí odposlouchávají a že po ní jdou, snad i ukazovala štěnici, co jí prý dali do bytu.
     U této přítelkyně jsem měl psa. Jednou za ním přijela fena na krytí, co nezabřezla a přivezl ji člověk s příjmením na "Kas". Asi měla infekci, kterou od ní chytl můj pes a která se později přenesla i na mě. Kromě toho můj pes kryl jinou fenu, co také nezabřezla, a její majitel vypadal podobně, jako můj přítel V. H. (tenkrát jsem hrozně chtěl, aby měl pes štěňata, a vědělo se, že mi to zraní). Další zájemce o krytí měl příjmení "H***ek" a jedna věc mě udivila. Pak na inzerát dvakrát přijel na krytí feny člověk od "Ka", co znal mého otce (při prvním krytí fena zabřezla, při druhém ne).
     Je mnoho způsobů, jak se tajní spolupracovníci poznávají. Jeden z nich, velmi sebevědomý a bývalý úspěšný podnikatel, měl ve svém křestním jménu dvě "N" místo obvyklého jednoho, používal bundu s fialovým torzem a modrými rukávy, a měl šedivé či stříbrné auto s extraordinární poznávací značkou. Lhal, že nemá žádné vztahy, že je mu jedno, jaké má. Takoví se k úspěchu dostanou zdánlivě jenom vlastním umem, ale přitom pravidelně mívají nějaký ten kousek tajné podpory.
     Můj (pravděpodobně Pekelný) přítel a učitel z mládí byl míšencem dvou ras, jeho jméno i příjmení začínaly na "R" a v křestním jménu měl stejné písmeno dvakrát. Jeho hlavní sparring partner měl příjmení od "K" (vztahující se k malé šelmě) a spolupracovník sestry mého učitele, co měla jméno i příjmení také od "R", měl příjmení také od "K" (stejné, jako můj děda). Pro změnu první z mých dvou pozdějších spolubojovníků, co jsem je dostal za kolegy na vrátnici, měl jméno i příjmení od písmena "T" a ten druhý byl Karel se dvěma "K" ve svém příjmení. I to je jedním ze způsobů, jak naznačit "já patřím mezi ty, co jsou dvakrát".
     Když jsme si koupili zahradu, jsouce jedněmi z prvních předběžných zájemců o parcelu v tom místě, obdrželi jsme zvláštní sousedy. Ženy nad námi měly velmi podobné, skoro stejné příjmení. Pak tam byli "velký Venca" a "malý Venca" (příbuzní paní nade mnou), křestní jména dospělých žen z nejbližšího sousedství obsahovala tři stejná písmena (Eva a Věra), a soused pode mnou ("H**ek") měl za ženu bývalou družku člověka s ptačím příjmením a od firmy s názvem "Oko", co o mě dělal DVD "Duch Pravdy". A kromě toho jeho syna znala žena, co mi byla poslaná do cesty se štěnětem rottweilera v okolnostech, ve kterých se předpokládalo, že ji oslovím a sám začnu vztah s ní.
     Pro změnu na počátku internetové diskuze o psech jsem získal několik podezřelých známých, jeden byl Pavel jako já (z městečka se jménem podobným, jako naše ulice), druhý začínal od "K" jako já, třetí měl ve své přezdívce na Skype jedno "K" navíc a přezdívka čtvrtého začínala velmi podobně, jako jméno mého psa. A později jsem se tam dostal do problému s člověkem ze země od "K" a se dvěma jmény, první bylo také od "K" a druhé s dvěma "O" vedle sebe.
     Kromě toho mám nepatrné podezření, že jsem kdysi z nějakých psychologických důvodů potkal také mladou ženu s příjmením od "K" (a s dvěma "E"), jejíž křestní jméno obsahovalo "KA" (taková jsou třeba "Kateřina" nebo "Blanka"). A její druh byl Pavel jako já.
     Další věcí je, že mě v dětství na jednom táboře šikanoval jistý P*****ka (tedy začínal od "P", jako já Pavel, a končil na "KA", jako já Kastl). A v učení si ke mně pro změnu několikrát přisednul jistý H**ek, aby mě obtěžoval a provokoval.
     Je ale třeba říci, že v některých případech žádná shoda písmen ve jménech být nemusí. A to zejména tehdy, když se buď sami seznámíte s "jedním z nich" (je jich všude okolo plno) a vaše setkání není účelové, nebo se jedná o normálního člověka, kterého získali ke spolupráci kvůli vám.
     Aby si vás informátoři získali, používají jejich tajnou psychologii, která je na tak vysoké úrovni, že se jí pravděpodobně nedokážete ubránit. Jeden malý příklad: má "psí Pekelná přítelkyně" o svém příteli řekla, že má blbý zvyk olíznout po dojedení příbor a dát ho zpátky do příborníku, což já nedělám, takže jsem lepší, než on. Také se před vámi mohou pohádat nebo pomlouvat, aby to vypadalo, že jsou víc při vás, než při sobě. A tak dále.
     Mohl a dokonce i měl bych vám říci mnohem více, ale tento malý článek nemá pro tolik informací potřebný prostor. Vy si musíte vzít to poučení, že pokud jste normální lidé, nikdy se nesmíte úplně svěřit svému příteli a nikdy se před ním nesmíte ve všem projevit. To znamená, že se mu svěříte třeba s tím, že jste doma měli svíčkovou a těšíte se na fotbal v televizi, ale už mu neřeknete, že píšete nějakou neobvyklou reportáž nebo plánujete soukromý výlet na místo, kde jste dlouhá léta nebo ještě vůbec nebyli (pokud to chcete opravdu utajit, neřeknete to nahlas ani doma a nepodíváte se na internet, kdy vám tam jede autobus nebo vlak). Pořád mějte na paměti, že váš přítel může být jednou z těch krys.

Home

Právní prohlášení: Text umístěný na této vzdělávací stránce zobrazuje pouze osobní úhel pohledu a subjektivní pocity jednotlivce.