Počet tajných spolupracovníků

     Spolupracovníci tajné služby žijí společně s námi a nikdy nám o sobě to, že jsou spolupracovníky, neřeknou. Najdete je všude, dokonce i mezi zloději, feťáky, mezi homosexuály i lesbičkami, a třeba i v nějakém zajateckém táboře, ve kterém jsou v zajetí stejně, jako všichni ostatní. Mají ale některé důvody, které zde nebudu říkat, proč i jak to všechno vydržet.
     Často bývají našimi nejlepšími přáteli a stávají se členy našich rodin. A my většinou býváme přesvědčeni, že právě oni musí být normální a nemohou mít s žádnou tajnou službou nic společného. No a právě proto, že je máme za přátele i příbuzné, a že jsou v každém kolektivu nebo týmu lidí, lze jejich organizaci překvapit zejména, ne-li pak jedině, pouze tzv. "neočekávanou akcí jednotlivce" (který do poslední chvíle skrývá své záměry a nijak podezřele se neprojevuje).
     Pokud jste normální lidé, nikdy se nesmíte úplně svěřit svému příteli či příbuznému a nikdy se před ním nesmíte ve všem projevit. To znamená, že se mu svěříte třeba s tím, že jste doma měli svíčkovou a těšíte se na fotbal v televizi, ale už mu neřeknete, že píšete nějakou neobvyklou reportáž nebo plánujete soukromý výlet na místo, kde jste dlouhá léta nebo ještě vůbec nikdy nebyli (pokud to chcete opravdu utajit, neřeknete to nahlas ani doma, nepodíváte se na internet, kdy vám tam jede autobus nebo vlak a podobně). Pořád mějte na paměti, že váš přítel nebo příbuzný může být jedním z nich (nebo jimi získaný pro spolupráci).
     Díky své "energetické konstituční odchylce" jsem kdysi kouskem své duše několikrát viděl Pekelnou humanoidní duši uvnitř těla některých lidí, kteří byli spolupracovníky tajné služby. Nejprve jsem jim říkal "tajní černí" a později "Pekelní lidé" (svůj skrytý pozitivní vztah k Peklu si mimo jiné naznačují i tajnými znameními ve filmech).
     Jejich hlavní snahou bylo utvořit technicky vyspělou, pozitivní lidskou společnost, ovšem s pravidelnými kusy zla, vyskytujícího se v ní (mnoho náznaků vypovídá o skryté podpoře Hitlera, útoku na WTC i mnoho dalšího), a to včetně občasného zařizování osobního neštěstí v životě některých lidí. Největším zločinem ale bylo dávné zmaření utvoření lepší lidské společnosti, než jakou udělali sami (to pozitivní, ale bez těch kusů zla), za což má být velmi tvrdý trest.
     Položme si nyní otázku: Kolik procent lidí je spolupracovníky tajné služby? Já věřím, že jejich počet je někde mezi dvanáctinou a třetinou naší lidské populace.
     V domě s dvanácti byty jsem spolupracovníky mohl poznat ve dvou z nich. Dle starého náboženského mýtu je až jedna třetina andělů ve službách Satana a kdyby tomu tak bylo i u lidí, pak by spolupracovníkem "Pekelné tajné služby" byl každý třetí člověk, což zřejmě není. Ale věřím tomu, že to může být každý šestý, respektive že každá šestá rodina, či alespoň její část, spolupracuje (teď ale mluvím jen o drobných donašečích, speciálnějších [spolu]pracovníků je samozřejmě mnohem méně). A to proto, aby se o normálních lidech vědělo všechno důležité.
     Mně nejvíce vadí to, že si tajná služba již desítky let tajně natáčí normální lidi. Jak jejich domácnosti, tak i jejich chaty, také lesní cesty a mnoho dalšího, a někteří mají odposlech dokonce i na sobě (pokud si mluví sami pro sebe, ví se pak, o čem).
     Veřejnost byla totálně podvedená. Oficiálně máme právo na soukromí, musíme podepisovat, zda souhlasíme či nesouhlasíme se zpracováním nebo zveřejněním našich osobních dat, ale přitom tajná služba nás má nahrané celé.
     Když si normální lidé myslí, že nejsou tajně natáčeni, mluví a chovají se mnohem otevřeněji, a lze se o nich všechno možné dozvědět (například i z toho, co si mluví ze spaní). Ale kdyby ti lidé věděli, že na ně přítel i příbuzný tajně donášejí, a že jsou ještě k tomu i tajně nahráváni, už by si dávali mnohem větší pozor, a odhalit je by pak bylo mnohem obtížnější.

Home

Právní prohlášení: Text umístěný na této vzdělávací stránce zobrazuje pouze osobní úhel pohledu a subjektivní pocity jednotlivce.