O (žádné i úplné) zrádnosti lidí

(Verze 1.0)

     Jednotliví lidé v sobě mají přenesené mikrokousky Boha a jejich lidské společenství odpovídá určité části jeho těla. Mikrokousky této části (ostatně jako i všech ostatních částí) jsou stále udržovány v ideálním stavu, protože jenom v takovém správně fungují, a činnost jednoho každého z nich dobře navazuje na činnost těch druhých.
     Podobně i lidé v lidské společnosti k sobě mají ten správný vztah a nejlépe spolupracují jeden s druhým, jsou-li na tom všichni podobně dobře, a je-li jejich společná existence podpořena stejnými základními zájmy a uznáváním stejných hodnot. V těchto a dalších příznivých okolnostech jsou si vzájemně věrni a jeden druhého nezradí. Pak ve své lidské společnosti společně efektivně budují (např. modernizace, výstavba, zdravotnictví) i společně ničí (např. války).
     Zachování platné pozice ve společnosti je obvykle na prvním místě, zatímco detaily toho, jakým přesně způsobem se tato pozice zachová, až na druhém. Mít zachovanou platnou pozici ve svém společenství (tím myslím zejména ve své lidské společnosti, a pokud možno i v kolektivu blízkých příbuzných, přátel a spolupracovníků), je dost zásadní věcí, o kterou lidé neradi přicházejí. A když jim hrozí, že o ni přijdou, raději obětují ty druhé, jenom aby si ji oni sami mohli zachovat.
     Proto se také lidé hodně přizpůsobují nově vzniklým okolnostem, které je staví před ultimátum typu: "Buď uděláš něco, co se ti nelíbí udělat a co ublíží někomu jinému, anebo přijdeš o svoji platnou pozici ve svém společenství." A pak matka opustí svoje dítě, křesťan poruší křesťanství, manželka podvede manžela, kamarád zradí kamaráda, a mírumilovný člověk střílí na nevinné.
     Prostřednictvím filmů nám Pekelní lidé tuto naši zrádnost částečně zamlčují a některé naše vztahy, zejména matky k dítěti, vyzdvihují ještě výše, než jak vysoko ve skutečnosti jsou.
     V řadě filmů jsou zejména ženy představovány jako mnohem soucitnější tvorové, než jakými jsou doopravdy. Podívejme se na několik takových nereálných příkladů. Tak třeba ve filmu "Osada Havranů" by "Veveřice" pravděpodobně nepomohla "Havranpírku", když byl vyobcován z jejich společnosti a nikdo ho nesměl znát (vzpomeňte si, jak se v mém případu vydal jenom malý rozkaz a najednou se proti mně pootočily i křesťanky a lékařky – ženy ze všech nejhodnější).
     Nebo ve filmu "The Island", když "Lincoln" řekl "Jordan" o tom, že jsou jejich spolubydlící zabíjeni a že není žádný ostrov, který jim byl slibován, pravděpodobně by mu neuvěřila, neutekla by s ním, a místo toho by naopak uvěřila oficiální autoritě a poslechla její příkaz. A pracovník jménem "McCord" by jim oběma při útěku na svobodu také pravděpodobně nepomohl a místo ohrožení své vlastní existence tím, že jim pomůže, by je spíše okamžitě udal a nechal odchytit.
     No a pak je tu ještě jedna věc. Zatímco obraz některých věcí se nám ve filmech podává v poněkud chybné podobě, obraz těch dalších dokonce v žádné. Prostě se nám o nich neřekne.
     Jednou z těch hlavních je ta, že když je nějaký zájem se o vás dozvědět něco víc nebo vás třeba i nějak poškodit, někdy se dělá to, že se vaši blízcí příbuzní, přátelé a/nebo sousedé za vašimi zády získají pro spolupráci proti vám. Pohrozí se jim, že budou mít problémy (poškozující jejich platnou pozici v lidském společenství), pokud by nespolupracovali a nic proti vám neudělali, a zároveň se jim nabídne, že tyto problémy mít nebudou a ještě navíc dostanou i nějakou tu odměnu, když budou spolupracovat a pomohou vám uškodit. V takové situaci se proti vám pootočí víceméně 100% lidí takto oslovených, což je skutečnost, která se před veřejností do jisté míry zatajuje.

Home

Právní prohlášení: Tento dokument zobrazuje zejména subjektivní pocity, fantastické představy a osobní úhel pohledu jednotlivce.