Několik důležitých faktů

     V mém dětství se k nám do domu pravidelně vloupávali cizí lidé, ale nikdy se nic neztratilo. Dva příklady:

     - Nečekaně jsem byl poslán ze školy domů. Lehl jsem si do postele a začal číst knížku. Náhle byly slyšet dveře a něčí kroky. Zavolal jsem: "Tati, jsi to ty?" Ty kroky se pak zastavily, začaly se vracet zpátky, vrzly domovní dveře a bylo po všem. Později vyplynulo, že to musel být někdo cizí.

     - Sestra s matkou byly pryč a já s otcem jsme jeli spravovat motorku do jedné vesnice. Když jsme se vrátili, běžel nám v ústrety kocour, kterého ale otec před odjezdem zamkl v domě (což jsem viděl). Jedinou možností bylo to, že zatímco jsme byli pryč, někdo cizí odemkl dveře a kocour mu proběhl pod nohama.

     V domě se stalo několik podivných věcí, které pravděpodobně souvisí s těmi lidmi, co se do něj vloupávali:

     - V pokojíku otce se mi hlas, pravděpodobně vycházející ze skrytého mluvítka, představil jako Panna Maria, a nabádal mě k zabití jednoho staršího chlapce, který mi tehdy trochu ubližoval (ten později zemřel na úraz elektřinou).

     - Přečetl jsem zaklínadlo černé magie a samy se otevřely železné dveře od půdy. Myslím si ale, že je v tu chvíli otevřel dálkovým ovládáním náš tajný pozorovatel, aby to vypadalo jako zázrak.

     - Ve sklepě, kam jsem chodil kouřit, vybuchovaly záblesky jasného světla. Tehdy jsem si myslel, že to je Bůh.

     Kromě výše uvedeného se v domě stalo několik zvláštních věcí, které s těmi lidmi skoro jistě nesouvisí:

     - Jako malé dítě jsem se při vzpomínkách na minulé životy probouzel u stropu – levitoval jsem a pak klesal zpátky do postele.

     - Jednou v noci se hračky v mém pokoji samy hýbaly a když jsem chtěl probudit matku, aby to viděla také, mojí ruku zastavila neviditelná síla těsně před tím, než na matku stačila dosáhnout. Ta podívaná byla totiž jenom pro mě.

     - Jednou v noci ke mně s Nebe sestoupil Kruh hvězd. Až v roce 2003, kdy mi bylo 31 let, mně byly na "Mýtině Božího připomenutí" vráceny některé detailnější vzpomínky na místo, kam mě ty hvězdy odnesly a že mě tam Bytosti, velké jako stromy v lese, vyvolily (a také mně ukázaly Boha).

     Později, když jsem začal psát a vyšla mi první kniha, se začaly dít zlé věci:

     - (Asi od roku 2000 nebo 2001 se dělo to, že) Ze sousedního prázdného bytu se v noci ozýval hluk, asi od skrytých reproduktorů. Něco v mé posteli vydávalo zvuky (asi se trochu muchlal vnitřek polštáře a podobně). A kromě těchto dvou věcí do mě byla tajným zařízením pouštěna vibrace, co zprostředkuje mému mozku spojení s Peklem. Sahali na mě démoni a dusili mě, ale pak se mi povedlo něco divného, po čem jeden ten démon odešel a už se nevrátil. Tehdy jsem se také probouzel ochrnutý a delší chvíli nemohl hnout ani prstem na ruce nebo noze. Také se začalo zhoršovat mé chování, třeba jsem po probuzení pokousal svého psa.

     - (Bylo se mnou natočeno video, aby na mě byla nějaká památka a) Někdo mě asi měsíc a půl sledoval. Kudy chodím, jakým trolejbusem a autobusem jezdím, a podobně. A pak jsem jednou večer v autobuse slabě uslyšel "To je von!" a vzápětí na to si proti mně sedl muž, co se mi díval do očí a začala z něj do mě proudit silná energie. Byl to známý pocit, stejně tak jako pocit blízkosti Pekelné bytosti, kterou jsem znal. Jenom s tím rozdílem, že to bylo mnohem silnější, než z toho zařízení, co mě ozařovalo v posteli. Detaily jsou v mém článku "Jak to začalo".

     - Na místě, kterým jsem chodil pravidelně, bylo v autě několik lidí a ukazovali si na mě. Za pár dní jsem šel k jednomu obchodu, myslel na nákup a náhle mě zezadu něco trochu bouchlo do lokte. Otočil jsem se a za mnou, v zaparkovaném autě, seděl jeden z těch lidí, co si na mě ukazovali. Jenom se díval směrem na můj kříž a z jeho očí proudila energie. Asi měla dopadnout na můj kříž a možná jsem měl ochrnout, ale zbrzdila se o můj loket.

     - Krátce po předcházejících dvou zážitcích se mně lidé začali posmívat a naznačovali, že se mi tyto věci nestaly a jenom se mi to zdálo. Někdo poslal mnoho normálních lidí i křesťanů (ti mají být hodní a nedělat zlé věci), aby se na mě divně dívali, lhali mi a podobně. A díky poškozenému mozku a své víry v to, že by mi to ti lidé, pokud jsou normální a ne Pekelní, neudělali, jsem se do toho všeho tak zamotal, že jsem si jeden čas myslel, že musí být skoro všichni Pekelní.

     - Na počátku roku 2009 mi někdo chemicky poškodil mozek, přičemž po výparech z mých kamen (ze kterých po zahřátí vystupovala bezbarvá tekutina) a vařiče (po kterém mi tuhly svaly a několik dnů jsem měl "popálené průdušky") se můj stav začal zhoršovat (některé mé načichlé šaty nešly vyprat a musely být vyhozeny).

     - Bylo mi naznačeno, že mohu být unesený, a opakovaně někdo v noci číhal schovaný za dveřmi mého domova a zkoušel mě vylákat ven (nejprve slabými zvuky, abych se šel podívat, co je dělá, a pak silným bouchnutím). Na nic z toho jsem ale nereagoval a neotevřel, protože jsem předtím měl varovný sen, že nemám otevřít dveře, že za nimi něco číhá. Též někdo cizí přišel k domu, přijel v autě, podobném sousedovu, auta číhala i na nočních lesních cestách.

     - Někdo vyrobil podvodné televizní vysílání o mé osobě. Bylo nařízeno, že na mě musí veřejnost získat špatný názor. Víte, že názor veřejnosti je něco, co se někdy vyrábí na zakázku?
     Tak například skoro každý se dívá na televizi. Představte si, že ten nejlepší senzibil má dobrý plán na politickou inovaci, který ale vadí Pekelným lidem, a tak se zbaví i toho senzibila, i toho plánu. Toho senzibila tajně zdravotně poškodí, vyrobí o něm seriál, jak se plete, a také přijdou s přesvědčivými informacemi, že je ta jeho zamýšlená inovace špatnou. No a po takovém očernění začne veřejnost souhlasit s tím, aby byl ten nejlepší senzibil potrestán.

Home

Právní prohlášení: Text umístěný na této vzdělávací stránce zobrazuje pouze osobní úhel pohledu a subjektivní pocity jednotlivce.