Úvaha o zvířecích stylech boje - Kočkovité šelmy

(Verze 2.1)

     Zamyslel jsem se nad zvířecími styly Kung-Fu a náhle mě napadlo, že část je asi špatně. Například u stylu tygra je tam neefektivní chování, které samotný tygr vůbec nepoužívá. Nedělá ani těžkopádné a v praxi těžko použitelné "tradiční bloky"; ani stejným způsobem, jako lidé ve stylu nesoucím jeho jméno, neblokuje jednou tlapou zespoda, zatímco druhá nad ní útočí; ani nenapřahuje tlapou před úderem v takovém extrémním úhlu, jako lidé v bojovém stylu, paradoxně po něm pojmenovaném. A výrazně nepřekřižuje zadní tlapy při "kopání" tou vzdálenější od protivníka.
     Podívejte se na boje tygrů a lvů, na to ladné a přirozené chování: Úhyb napadenou hlavou společně s útočným máchnutím tlapou, grappling při strhávání kořisti na zem, různé útočení tlapami ve stoje i boj v sevření na zemi, včetně kousání (to by v pozicích, ve kterých jsou dvě lidská těla nalepena jedno na druhé, šlo v omezené míře používat i u lidí, obzvláště pokud by měli prodloužené zuby-špičáky).
     "Duch zvířete" může být v lidském bojovníkovi pouze v případě, že (mimo jiné) co nejvěrněji napodobí jeho chování v boji. To znamená, že v případě stylu kočkovité šelmy například nebude bít pěstí (když tou kočka nebije), ale jen "kočičí dlaní". Nebo když bude soupeř bez šatů, a bojovník ho nebude moci strhnout chycením za ně a zatáhnutím (což nahrazuje "zatnutí drápů" do kůže oběti a její stržení), nebude se bojovník pokoušet o žádné "nekočičí" náhradní techniky (například zápasnické objetí trupu soupeře, které kočka nedělá), ale místo toho použije jinou "kočičí techniku" (třeba "zatnutí drápů" do hlavy soupeře, ve skutečnosti do jeho vlasů, a chycení za ně s následným stržením).
     Dále za zvláštních obřadů (aby fungoval přenos) je možné vypít trochu krve toho zvířete, třeba smíšené s vodou, nechat se od něj (či od jeho mláděte) kousnout, nosit oděv barvy toho zvířete, vcítit se do něj v meditacích, a další.
     Ovšem projevovat rysy povahy velké šelmy s sebou samozřejmě přináší určité problémy. V případě tygra a lva, kteří jsou nejsilnější, to znamená, a mnoho nepřeženu, nikoho se nebát a vždycky tvrdě vyrazit proti komukoli, kdo vás naštve.
     Jenže třeba levhart - silná kočka, i když ne nejsilnější - dokáže nejen vyrazit proti komukoli, ale v případě setkání s ještě silnějším, než je on sám (tedy s tygrem a lvem) i ustoupit a vyhnout se boji. A tyto dva důležité modely chování střídat.
     Zamysleme se nad následujícím: Kočka domácí je sice rychlá, ale příliš malá a slabá, zatímco naopak tygr a lev jsou sice největší a nejsilnější, ale přece jen trošku méně obratní, než menší kočkovité šelmy. A proto středně velké (nebo ještě o něco větší) kočkovité šelmy, snad právě takový levhart (i když možná také puma a podobně), mohou dát vznik tomu nejlepšímu stylu boje z oblasti kočkovitých šelem.

Home

Právní prohlášení: Text umístěný na této vzdělávací stránce zobrazuje pouze osobní úhel pohledu a subjektivní pocity jednotlivce.