Úvaha o zvířecích stylech boje - Kočkovité šelmy

(Verze 3.0)

     Zamyslel jsem se nad zvířecími styly Kung-Fu a náhle mě napadlo, že ačkoli jsou zčásti udělány velmi krásně, část je asi špatně. Například u stylu tygra je tam neefektivní chování, které samotný tygr vůbec nepoužívá. Nedělá ani těžkopádné a v praxi těžko použitelné "tradiční bloky"; ani stejným způsobem, jako lidé ve stylu, nesoucím jeho jméno, neblokuje jednou tlapou zespoda, zatímco druhá nad ní útočí; ani nenapřahuje tlapou před úderem v takovém extrémním úhlu, jako lidé v bojovém stylu, paradoxně po něm pojmenovaném. Ani nepřekřižuje zadní tlapy při "kopání" tou vzdálenější od protivníka tak výrazně, jako oni.
     Podívejte se na boje tygrů a lvů, na to ladné a přirozené chování: Úhyb napadenou hlavou společně s útočným máchnutím tlapou, grappling při strhávání kořisti na zem, různé útočení tlapami ve stoje i boj v sevření na zemi, včetně kousání (to by v pozicích, ve kterých jsou dvě lidská těla nalepena jedno na druhé, šlo v omezené míře používat i u lidí, obzvláště pokud by měli prodloužené zuby-špičáky).
     V lidském bojovníkovi může být "duch zvířete" pouze v případě, že (mimo jiné) co nejvěrněji napodobí jeho chování v boji. To znamená, že v případě stylu kočkovité šelmy například nebude bít pěstí (když tou kočka nebije), ale jen "kočičí dlaní". Nebo když bude soupeř bez šatů, a bojovník ho nebude moci strhnout chycením za ně a zatáhnutím (což nahrazuje "zatnutí drápů" do kůže oběti a její stržení), nebude se bojovník pokoušet o žádné "nekočičí" náhradní techniky (například zápasnické objetí trupu soupeře, které kočka nedělá), ale místo toho použije jinou "kočičí techniku" (třeba "zatnutí drápů" do hlavy soupeře, ve skutečnosti do jeho vlasů, a chycení za ně s následným stržením).
     Dále za zvláštních obřadů (aby fungoval přenos) je možné vypít trochu krve toho zvířete, třeba smíšené s vodou, nechat se od něj (či od jeho mláděte) kousnout, nosit oděv barvy toho zvířete, vcítit se do něj v meditacích, a další.
     Projevovat rysy povahy velké šelmy ale s sebou samozřejmě přináší určité problémy. V případě tygra a lva, kteří jsou nejsilnější, to znamená, a mnoho nepřeženu, nikoho se nebát a vždycky tvrdě vyrazit proti komukoli, kdo vás naštve.
     Jenže třeba levhart - silná kočka, i když ne nejsilnější - dokáže nejen vyrazit proti komukoli, ale v případě setkání s ještě silnějším, než je on sám (tedy s tygrem a lvem) i ustoupit a vyhnout se boji. A tyto dva důležité modely chování střídat.
     Zamysleme se nad následujícím: Kočka domácí je sice rychlá, ale příliš malá a slabá, zatímco naopak tygr a lev jsou sice největší a nejsilnější, ale přece jen trošku méně obratní, než menší kočkovité šelmy. A proto středně velké, nebo z důvodu dostatečné síly ještě o něco větší kočkovité šelmy, snad právě takový levhart (i když možná také puma a podobně), mohou dát vznik tomu nejlepšímu stylu boje z oblasti kočkovitých šelem.

     Mnoho vyspělých bojových umění má řadu technik, proti kterým nemá kočka žádnou přímou obranu, ale nepřímou ano. Ta funguje třeba tak, že kočka nedovolí, aby nastala situace, ve které by proti ní ty techniky mohly být použity. Buď zaútočí jako první a protivníka bleskově zraní či dokonce paralyzuje, takže už ty techniky nemůže použít; nebo bojuje takovým způsobem, že se přitom nedostane do pozice, ve které by mohly být použity; anebo prostě a jednoduše uteče.
     Co se týče přímé obrany, jako příklad použiji tolik známé "single- and double leg takedown". Kočka se proti této technice umí bránit například tak, že se od protivníka odrazí předníma tlapama a přitom přesune celé své tělo dozadu, a tak unikne svému poražení.
     Takže, jak vidíte, Příroda má své vlastní a mnohdy i velmi svérázné metody, jak přistupovat k boji s protivníkem. Tato slova mě teď nutí připomenout si tolik známou větu (z "Pilot movie" slavného televizního seriálu "Kung Fu"): "Perceive the way of Nature and no force of man can harm you."

     Pokud jde o posilování, u všech "kočičích stylů" bych cvičil jenom s vlastní vahou, pouze u tygra a lva zároveň i s těžšími závažími. Pro sparring by se musely vyrobit speciální ochranné rukavice, které by tlumily údery dlaní a prsty, a také tlumiče kousání zuby.
     Protože je "styl kočky" jednodušší, než různá složitá a komplexní bojová umění, udělal bych pouze dva nebo tři stupně dovednosti. Pokud jenom dva, prvním by byly základní techniky (= 'dospívající a nezkušený panter' s páskem šedé barvy) a druhým ty pokročilejší včetně kousání (= 'dospělý a zkušený panter' s páskem černé barvy; ještě dodám, že pásek by měl na konci čtvereček s hlavou pantera a začátečník by na něm měl bílou barvu, což znamená 'malé a slabé kotě').
     A protože šelmy pochází z Přírody, dal bych do jejich stylu i kousek moudrosti o tom, kdo ji stvořil (konkrétně mojí "Základní moudrost", doplněnou detailnějším vysvětlením smyslu prožitku spojení člověka se zvířetem).

     Upozornění: Tento článek jsem napsal s použitím své nové inspirace, avšak podpořené pouze starými údaji z mé paměti. V těchto letech mám přístup pouze k účelově modifikovaným a pokaženým videoklipům zvířat i lidí, a proto jsem se mohl při svém popisu dopustit nějaké chyby. Pokud ano, musíte mi to omluvit. Nemohu za to.

Home

Právní prohlášení: Text umístěný na této vzdělávací stránce zobrazuje pouze osobní úhel pohledu a subjektivní pocity jednotlivce.