Jak jsem hledal lásku a jak jsem jí našel

(Stará minipovídka)

     Bývaly doby, kdy jsem miloval ženy a myslel si o nich, že jsou milující, citlivé a něžné. Ne že by nebyly, ale většinou jsou takové jen tehdy, když je chlap zdravý a má plnou peněženku. A když těžce onemocní a zchudne, většinou ho tato "citlivá a něžná stvoření" (cha cha) opustí.
     Také bývaly časy, kdy jsem se domníval, že přátelství mezi lidmi je hluboké a věrné, ale jen dokud jsem nepřišel na to, že přátelé se většinou opouštějí, když je opravdu nejhůř nebo když se jeden z nich prostě začne mít výrazněji lépe či výrazněji hůře, než ti druzí.
     Hledal jsem lásku a vždy, když se mi zdálo, že jsem jí už konečně našel, mně mizela a to právě tehdy, když jsem šel ke dnu a ztrácel tak nejen jí, ale i sám sebe.
     Když se mi dařilo dobře, ženy i přátelé se zdáli být milující, obětaví a ochotní. Ale když jsem ztrácel zdraví, sílu i peníze, našel jsem jejich lásku slabou, proměnlivou a nevěrnou.
     I řekl jsem sám sobě: "K čemu je mi všechna jejich láska a pomoc, když mi ji dají jen ve chvílích, kdy se mi dobře daří, zatímco v těch nejtěžších okamžicích - právě tehdy, když je budu nejvíce potřebovat - mě chladně opustí?" A pak jsem sám sobě odpověděl: "K ničemu!"
     A tak jsem šel životem a hledal dál... Lásku... A hledal jsem jí tak dlouho, až jsem jí nakonec našel.
     Nebyla tam, kde jsem si původně myslel, že je: u nevěrných žen (které chlapa v těžké životní krizi opustí) a přátel (kteří vám pomohou jen s maličkostí a to ještě když se vám docela dobře daří, zatímco když je vám nejhůř, nechají vás padnout) nebo u obchodních partnerů (kteří jsou díky dobrým obchodům dobří přátelé, ale jenom dokud jsou jejich obchody opravdu dobré, to jest pro obě strany výnosné). Prostě nebyla nikde tam, kde se na vás všichni usmívají jen do té doby, dokud se máte alespoň trochu dobře a nehrozí jim ze vztahu s vámi žádná větší škoda.
     Našel jsem lásku tam, kde bych jí snad ani nečekal. U toho, kdo mě nepřestane mít rád, ani když onemocním nebo zchudnu, jehož lásku nezničí lidské pomluvy ani můj nedokonalý vzhled. U toho, kdo by pro mě zabil všechny, kteří by mi stáli v cestě, a ještě by za to ani nečekal odměnu.
     Našel jsem lásku za vyceněnými tesáky strašné šelmy, která neměla s nikým slitování, a přece srdce měkčí a krásnější než všechna ta ženská stvoření s přitažlivě oblými boky a bujarými ňadry, a objetí měla upřímnější, než všichni lidští přátelé. Lásku, která po mě nechtěla ani peníze, ani zevní krásu, ani to, aby o mě lidé dobře smýšleli, a abych byl jako oni a jedním z nich. A která dovedla odpouštět všechny křivdy a zrady daleko lépe, než jak to umí oni.

     Poznámka: Obsah této minipovídky, tohoto holdu psí věrnosti a lásce, platí jen pro tzv. "zlé" psy, tedy pro ty jediné hodné, v tom slova smyslu, že jsou hodní na svého pána tím, že jsou zlí na všechny ostatní.

Home

     Právní prohlášení: Text umístěný na této vzdělávací stránce zobrazuje pouze osobní úhel pohledu a subjektivní pocity jednotlivce.