Kočkovité šelmy – Cesta Pantera

(Verze 4.0)

     Zamyslel jsem se nad zvířecími styly Kung-Fu a náhle mě napadlo, že ačkoli jsou zčásti udělány velmi krásně, část je asi špatně. Například u stylu tygra je tam rotace pěsti a neefektivní chování, co samotný tygr vůbec nepoužívá. Nedělá ani těžkopádné a v praxi těžko použitelné "tradiční bloky"; ani stejným způsobem, jako lidé ve stylu, nesoucím jeho jméno, neblokuje jednou tlapou zespoda, zatímco druhá nad ní útočí; ani nenapřahuje tlapou před úderem v takovém extrémním úhlu, jako lidé v bojovém stylu po něm pojmenovaném. Ani nepřekřižuje zadní tlapy při "kopání" tou vzdálenější od protivníka tak výrazně, jako oni.
     Podívejte se na boje tygrů a lvů, na to ladné a přirozené chování: Úhyb napadenou hlavou společně s útočným máchnutím tlapou, grappling při strhávání kořisti na zem, různé útočení tlapami ve stoje i boj v sevření na zemi, včetně kousání. To by v pozicích, ve kterých jsou dvě lidská těla "nalepena" jedno na druhé, šlo v omezené míře používat i u lidí, obzvláště pokud by měli prodloužené zuby-špičáky.
     V lidském bojovníkovi může být "duch zvířete" pouze v případě, že (mimo jiné) co nejvěrněji napodobí jeho chování v boji. Proto jsem měl původně za to, že by v případě stylu kočkovité šelmy neměl bojovník bít pěstí (když tou kočka nebije), ale jen "kočičí dlaní". Ale určitému polidštění se asi nelze vyhnout a když si do přímějších úderů tlapou (bez jejího pootočení) dosadíte pěst, dostanete pro člověka dost dobře použitelný úder pěstí (rychlý i efektivní), zejména na obličej.
     Samozřejmě je žádoucí napodobovat kočku v boji co možná nejvíce. Když bude soupeř bez šatů, a bojovník ho nebude moci strhnout chycením za ně a zatáhnutím (což nahrazuje "zatnutí drápů" do kůže oběti a její stržení), nebude se bojovník pokoušet o žádné "nekočičí" náhradní techniky (například takové zápasnické objetí trupu soupeře, které kočka nedělá), ale místo toho použije jinou "kočičí techniku" (třeba "zatnutí drápů" do hlavy soupeře, ve skutečnosti do jeho vlasů, a chycení za ně s následným stržením).
     Dále za zvláštních obřadů (aby fungoval přenos) je možné vypít trochu krve toho zvířete, třeba smíšené s vodou, nechat se od něj (či od jeho mláděte) kousnout, nosit oděv barvy toho zvířete, vcítit se do něj v meditacích, a další.
     Projevovat rysy povahy velké šelmy ale s sebou samozřejmě přináší určité problémy. V případě tygra a lva, kteří jsou nejsilnější, to znamená, a mnoho nepřeženu, nikoho se nebát a vždycky tvrdě vyrazit proti komukoli, kdo vás naštve.
     Jenže třeba levhart - silná kočka, i když ne nejsilnější - dokáže nejen vyrazit proti komukoli, ale v případě setkání s ještě silnějším, než je on sám (tedy s tygrem a lvem) i ustoupit a vyhnout se boji. A tyto dva důležité modely chování střídat.

     Zamysleme se nad následujícím: Kočka domácí je sice rychlá, ale příliš malá a slabá, zatímco naopak tygr a lev jsou sice největší a nejsilnější, ale přece jen trošku méně obratní, než menší kočkovité šelmy (dobře víme, že lvice leze na strom hůře, než menší a lehčí levhart). A proto středně velké, nebo z důvodu dostatečné síly ještě o něco větší kočkovité šelmy, snad právě takový levhart (má tolik síly, že se vyšplhá s kořistí na strom, a zároveň má i hbitost menších kočkovitých šelem), mohou dát vznik tomu nejlepšímu stylu boje z oblasti kočkovitých šelem. Samozřejmě by ho šlo udělat i s pumou nebo rysem, a nakonec i s o něco hřmotnějším jaguárem, ale levhart mi vychází ze všech nejlépe.

     Mnoho vyspělých bojových umění má řadu technik, proti kterým nemá kočka žádnou přímou obranu, ale nepřímou ano. Ta funguje třeba tak, že kočka nedovolí, aby nastala situace, ve které by proti ní ty techniky mohly být použity. Buď zaútočí jako první a protivníka bleskově zraní či dokonce zabije, takže už ty techniky nemůže použít; nebo bojuje takovým způsobem, že se přitom nedostane do pozice, ve které by mohly být použity; anebo prostě a jednoduše uteče.
     Co se týče přímé obrany, jako příklad použiji tolik známé "single- and double leg takedown". Kočka se proti této technice umí bránit tak, že se od protivníka odrazí předními tlapami a přitom přesune celé své tělo dozadu, nebo mrštně odskočí, a tak unikne svému poražení.
     Takže, jak vidíte, Příroda má své vlastní a mnohdy i velmi svérázné metody, jak přistupovat k boji s protivníkem. Tato slova mě teď nutí připomenout si tolik známou větu (z "Pilot movie" slavného televizního seriálu "Kung Fu"): "Perceive the way of Nature and no force of man can harm you."

     Ovšem vzhledem k tomu, že lidské tělo může dobře používat jen část technik a pohybů kočkovité šelmy, tyto by tvořily základ a čistou formu stylu, a ty pozměněné, u kterých je nutné určité přizpůsobení lidskému tělu, by tvořily jeho zbytek.

     Pokud jde o posilování, u všech "kočičích stylů" bych cvičil jenom s vlastní vahou, pouze u tygra a lva zároveň i s těžšími závažími. Pro sparring by se musely vyrobit speciální ochranné rukavice, které by tlumily údery dlaní a prsty, a také tlumiče kousání zuby.
     Protože je "styl kočky" - já bych ten můj pojmenoval "Cesta Pantera" - jednodušší, než různá složitá a komplexní bojová umění, udělal bych pouze tři stupně dovednosti (přičemž začátečník by byl 'malé a slabé kotě'). Prvním (= 'dospívající a nezkušený panter') by byly základní techniky, druhým (= 'dospělý, ale ještě ne moc zkušený panter') to trochu pokročilejší a třetím (= 'zkušený panter-veterán') to nejnáročnější. Pásky či kartičky s "hodností" by měly čtvereček s hlavou pantera a oděv by byl černý jako černá forma levharta.
     A protože šelmy pochází z Přírody, dal bych do jejich stylu i kousek moudrosti o tom, kdo ji stvořil (konkrétně moji "Základní moudrost", doplněnou detailnějším vysvětlením smyslu prožitku spojení člověka se zvířetem). A kdo ví, možná ještě i pár vybraných úryvků z moudrosti IBU I., ale tam by již byl zapotřebí podepsaný slib mlčení.

     Upozornění: Tento článek jsem napsal s použitím své nové inspirace, avšak podpořené pouze starými údaji z mé paměti. V těchto letech mám přístup pouze k účelově modifikovaným a pokaženým videoklipům zvířat i lidí, a proto jsem se mohl při svém popisu dopustit nějaké chyby. Pokud ano, musíte mi to omluvit. Nemohu za to.

Home

Právní prohlášení: Text umístěný na této vzdělávací stránce zobrazuje pouze osobní úhel pohledu a subjektivní pocity jednotlivce.