Homepage

    Vraťte mi mojí druhou polovinu!

     Ať již se nám žije sebelépe, dá se říci, že nás stále doprovází jakýsi podvědomý pocit, že nám něco chybí. A to i v případě, že máme takříkajíc vše. A tím, co nám chybí, je naše druhá polovina a to dokonce i tehdy, když ji “máme”.
     I když jsou chvíle sexu mezi sesterskými dušemi skutečně obrovské intenzity, přesto jim jejich fyzická těla znemožňují se plně spojit a duševně spolu splynout. To, co nám kdesi uvnitř nás stále chybí, nelze v tomto světě nalézt. Sebevětší lidská láska je pouhým přiblížením se lásce nebeské. Avšak přesto lidská láska prožívá určitý druh intenzivní energie lásky, kterou nelze prožít v duchovním světě, i když tam je láska v jejím celkovém součtu samozřejmě mnohem větší než láska prožívaná na Zemi.
     Prostě a jednoduše řečeno: Kdysi jsme byli bezpohlavní a nám chybí naše druhá polovina k tomu, abychom s ní mohli splynout a znovu se navrátit do stavu bezpohlavnosti. A to nám naše fyzická těla znemožňují. Ona totiž pohlavnost a sexuální touha někdy dokáže člověka skutečně hluboce vyčerpat a odpočinku nalezne až tehdy, když o svojí pohlavnost přijde prostřednictvím mystické svatby se svojí sesterskou duší. A když tím znovu plně získá zpět svoji ztracenou druhou polovinu.