Homepage

    Ve světě Boží lásky

     Všude jen samá láska. Duše šťastných lidí, zvířat a rostlin. Kolem dokola nádherná zář a láska bez hranic. Je to místo, o kterém každý z nás sní. Nebeské, duchovní světy, ve kterých vládne jen Boží láska.
     Každý miluje každého, věčně. Vždycky se milovali, milují a milovat budou. Dokonalý svět, plný šťastných duší. Všichni jsou věční, jsou nesmrtelní. A láska je tu všude. V každé šťastné duši, v každé nebeské rostlině, v každém paprsku světla. Není nic víc než Ona - věčná, dokonalá a všeobjímající.
     A duše, které z tohoto duchovního světa odcházejí, aby se narodily v pozemském světě, dobře vědí, že až jejich život ve hmotném světě skončí, znovu se navrátí do tohoto dokonalého a láskou prozářeného duchovního světa (má-li to tak být), jejich jediného, pravého a skutečného domova.
     Všude tu hraje čarokrásná hudba. Tak hezká, že okouzlí každého, kdo ji jednou uslyší. Nádherný nebeský ráj. Nádherná krajina, kouzelné rostliny, překrásné budovy. Láska proudí odevšud a hudba, ač se zdá, že odnikud nevychází, je vytvářena láskou a vychází odevšud.
     Z dálky přichází duše zemřelých lidí a jsou ostatními dušemi s láskou vítány.
     Dálkou vesmírnou, za láskou nesmírnou, za jediným cílem, k Bohu a k milovaným blízkým duším. Kouzelná krajina, všichni září štěstím, nevýslovným pocitem blaha a spokojenosti. A náhle přichází ten nejkrásnější okamžik.
     Do celé té překrásné záře vplouvá Světlo. Tak nádherné Světlo, v jehož záři veškerá nebeská nádhera bledne. Světlo, které je plné nejvyšší a nejčistší lásky, lásky bez hranic. Duch Lásky svými zářícími paprsky něžně a s láskou pohladí všechny duše, které Jeho Lásku opětují.
     Energie lásky je nyní tak obrovská a vším pronikající, že ve srovnání s její nádherou se každé lidské utrpení jeví jako nic. Nastává okamžik, kdy láska vítězí. Komu se ve hmotném světě špatně žilo, ten nyní září štěstím a rozplývá se v paprscích Světla Ducha Svatého. Miluje láskou bez hranic, a také je láskou bez hranic milován.
     Ta tam jsou všechna lidská strádání, každá bolest života již dávno pominula a zůstala jen láska. Tak velká, že ji slovy nelze popsat. To jediné, za co stojí žít i umírat. To, co je věčné a nikdy nepomíjí. Ta jediná a největší pravda vesmíru a věčnosti.
     Božskou krajinou se line jasná zář, neexistuje zde bolest ani zklamání.
     Na nebeském palouku se setkaly duše dvou lidí. Za života byli milenci, ale ona v mladém věku zemřela na těžkou nemoc a on na ní neustále vzpomínal. Nyní jsou zde oba, šťastní a dokonalí.
     Až se znovu narodí, opět se setkají a budou spolu žít, a až je utrpení života a smrt rozdělí, znovu se shledají v nebeských a duchovních světech. Vědí, že bolest lidského žití musí být, ale vědí také, že jsou nesmrtelní a věční, a že jejich lásku nic nezničí. Již se smrti nebojí. Ví, že jejich láska je to největší, co mají, a že nikdy nepomine. A také vědí, že až jejich duše skončí svojí pouť mnoha životy, již se nebudou muset znovu rodit, a budou moci vstoupit do Božího Království a zůstat tam navěky.