Homepage

    Skoro každý se chce mít dobře

     Mít se dobře. To je to nejméně bolestivé, nejpříjemnější a nejpřirozenější.
     Skoro každý se stůj co stůj snaží ocitnout v tom stavu, ve kterém se cítí subjektivně dobře. A to někdy dokonce i za cenu likvidace těch ostatních, kteří dotyčnému člověku brání se do tohoto stavu dostat.
     Jak jinak! Vždyť sama podstata mnohého či snad dokonce téměř každého lidského konání bývá taková, že se dotyčný člověk snaží dělat tu činnost, díky níž se do jisté míry přiblíží určitým, pro něj příjemným pocitům, nebo se tím alespoň vyhne nepříjemným pocitům, které by byly následkem toho, kdyby tu činnost nevykonával.
     Ve skutečnosti se jedná o přiblížení se určitému pocitu, který kdysi duše dotyčného člověka měla za svého pobytu v duchovním světě nebo v nejkrásnějších okamžicích svých minulých životů. Jenže dokud je duše v těle, nikdy specifického blaženého pocitu plně nedosáhne, pouze se může jeho dosažení přiblížit.
     Ve většině lidí je stále určité “vnitřní nutkání”. A co že to vlastně podvědomě všichni ti lidé chtějí?
     Jít domů. Letět tam, kde je to tak krásné, kde je pravý a dokonalý domov. Jenže takový domov na Zemi většinou nelze nalézt. Lze se mu jen trochu přiblížit. A tak se tedy ty nejpříjemnější pocity snaží lidé získat třeba takhle:

     1) Snaží se získat pro sebe co nejlepšího milence a životního partnera.

     2) Dopřávají jejich tělu spánek, jídlo, pití, příjemný pohyb, příjemné ošacení, aby je to činilo co možná nejvíce spokojenými.

     3) Snaží se obklopit se těmi lidmi a takovým prostředím, jež jim dopřeje nejvyšší možnou spokojenost, tedy z jejich subjektivního pohledu nejvyšší možné kladné emoce.

     Stručně shrnuto, lidé se snaží dělat takovou činnost a za takových okolností, aby při tom prožívali co možná nejpříjemnější pocity. Jenže: Dokud budou živí, do té doby bude většina z nich marně hledat a také nenalezne to, po čem nejvíce touží.
     Kdyby všichni lidé okamžitě zemřeli, mnozí z nich by nalezli vše to, co hledají po celý svůj život a po čem nejvíce touží, během několika vteřin pozemského času.
     Skoro každý člověk se chce cítit dobře a také s někým tento svůj kladný stav spoluprožívat. Jinými slovy, chce prožívat ten blažený pocit a tu výměnu energie lásky s ostatními, která mu subjektivně připadá nejpříjemnější a nejblaženější.
     Pro dosažení tohoto stavu je mnoho lidí schopno udělat takřka cokoliv a to i bez ohledu na negativní následky, které to může znamenat pro druhé. Avšak všichni ti lidé takto jednající se vlastně jen snaží být tady na Zemi jako doma a udělat si na ní ve svém současném životě a z jejich subjektivního úhlu pohledu jakési malé a pro ně dostupné “nebe”.