Homepage

    Problém ideální lásky

     Nejintenzivnější láska, jakou k sobě dva lidé jen mohou mít, je láska mezi těmi lidmi, jejichž duše jsou sesterské. Při lásce mezi sesterskými dušemi také dochází k nejintenzivnější vzájemné výměně energie lásky.
     Tato výměna je natolik intenzivní, že si milenci předají kus duše a mohou si postupně začít být energeticky podobní. Pokud by si však byli natolik podobní, že by bylo podobné i rozložení prvků jemnohmoty v jejich duších, ztratili by pak pohlavní rozdílnost a již by přestali být svými ideálními protiklady. Z toho důvodu také musí jejich láska trvat jen po určitou dobu a jen do určité míry. Jinak by jim začala škodit a smazala by žádoucí rozdíl mezi nimi.
     Takže vzhledem ke skutečnosti, že si sesterské duše společným sexuálním životem vzájemně předají velké množství energie, se sobě časem začnou více a více podobat, a tím se vyčerpá zdroj jejich energie lásky. Pak se musí rozejít a prožívat jiný druh energie, než energii vzájemné lásky, aby si tento zdroj energie lásky v jejich duších mohl odpočinout a zregenerovat se, a aby jejich duše začaly znovu toužit po vzájemné pozitivní energetické výměně.
     Čím intenzivnější je láska mezi lidmi, tím kratšího má trvání. Jistě jste si všimli, že nejdéle vydrží ta manželství, ve kterých se manželé milují vlažně harmonicky.
     Stará čínská medicína praví, že nadměrná láska vede k fyzickým poruchám organizmu. Jen si představme, že by se dva lidé milovali natolik, že by tak mnoho toužili jeden po druhém, až by nemohli touhou ani spát, začali by být nervózní a vyčerpaní, a nakonec by se zhroutili. Jejich stimulační a stresové hormony by byly neustále zvýšené a časem by dovedly organizmus ke kolapsu.
     Partneři spolu mohou spokojeně žít jen tehdy, když se nemilují nejvyšší intenzitou. Jen pak klidně spí, nejsou nervózní a mohou si zachovat dobré zdraví. Příliš velká láska člověka spálí a jen láska méně intenzivní ho udrží v harmonii. To je jedno z největších úskalí lidské lásky.
     V tomto světě lze milovat jen láskou do určité míry, láskou zdravou. Příliš velké láska člověka postupně vyčerpá a zničí. Je to smutné, ale je to tak. Skoro všichni, a to zejména v mladém věku, o ideální a maximální lásce sníme, ale jak bychom dopadli, kdybychom ji opravdu museli prožít? Nepřinesla by nám nakonec více škody než užitku?

*********

     Lásku mezi lidmi lze přirovnat k přitažlivosti mezi planetami a jejich Sluncem. Maximální láska = přílišné přiblížení se planety ke Slunci a její spálení; vlažně harmonická láska = pravidelný oběh planety kolem jejího Slunce - nikdy se mu příliš nepřiblíží, avšak nikdy se od něj ani příliš nevzdálí; a malá láska = nadměrné vzdálení se planety od Slunce, které způsobí její vytrhnutí z oběžné dráhy a následný úlet do pustého vesmíru.
     Takže místo maximální lásky k jedné duši, která vám nakonec pravděpodobně více uškodí než pomůže, a rovněž tak obráceně i místo citového chladu, který vám naopak znemožní prožívat lásku jako takovou vůbec, si zvolte zlatou střední cestu: rozumnou, polointenzivní lásku k více duším najednou; od nikoho nechtějte všechno a také nikomu všechno nedávejte, ale na druhé straně od každého chtějte něco a každému také něco dejte.

     Lepší vrabec v hrsti než holub na střeše

     Marná snaha o nalezení ideálního životního partnera může člověka okrást o všechny potenciálně vhodné partnery, které by mohl mít místo vysněného, zpravidla i nedosažitelného partnera, na něhož se cele upnul.
     Nemůže-li kdo ve svém současném vtělení žít se svým ideálním a vysněným partnerem, ať vezme rozum do hrsti a uvědomí si, dokud je ještě čas a dříve než mu v jeho marné snaze utekl celý život nebo celé mládí, že lepší je vrabec v hrsti než holub na střeše.
     Pokud nemůžete mít váš ideál, tak buďte prosím rozumní a trochu se uskrovněte a snažte se vidět váš ideál v tom, kdo je pro vás momentálně k mání. Já říkám: „Lepší je alespoň trochu hezká ženská ve vaší posteli, než ZiYi Zhang pouze na obrazovce vašeho monitoru.“ Tedy lepší je trochu dobrý životní partner po vašem boku, než byť i ten ze všech nejlepší pouze ve vašich představách.

     Zajímavost:

     Trikem některých Osudových sil je vsunování prakticky nesplnitelných tužeb do mysli lidí a to i výše zmíněné citové upnutí se a myšlení na někoho, koho nemůžete mít. Pakliže tedy sníte o tom, kdo je pro vás nedosažitelný, vzdejte se této vaší touhy po něm. Představte si, že dotyčný neexistuje - prostě na něj na chvíli zapomeňte. A pak se rozhlédněte kolem sebe a uvidíte spoustu krásných lidí (muži spoustu krásných ženských a ženy spoustu krásných chlapů), a prostě se přinuťte dát se s některým z nich do řeči a trošku si zaflirtovat. A když to takhle budete chvíli dělat, najednou zjistíte, že vás některý z nich přitahuje a rovněž vy jeho, a pak se třeba dáte dohromady a bude vám spolu dobře. A pak si uvědomíte, že tohle by se vám nikdy nepodařilo, kdybyste jen marně snili o ideálním partnerovi, kterého nemůžete mít. A navíc, byl vůbec ideální, když pro vás byl vždy nedosažitelný a když jste se kvůli němu jen trápili? Nebyl nakonec ze všech vašich partnerů ten nejhorší?