Homepage

    Vymítání zlých duchů

     Vymítání Ďábla a zlých duchů má tradici starou tisíce let.
     Je známou skutečností, že lidé jsou puzeni k nežádoucímu jednání či nesprávnému způsobu myšlení, taktéž ke konání zlých skutků, zlými duchy.
     Lidé hledali způsob, kterým by tyto zlé duchy od posedlé osoby odehnali (služebníci Ďábla naopak na své oběti zlé duchy posílají) a přiměli je přestat na ni negativním způsobem působit. Celá řada lidí však zneužívala informace o existenci negativního působení zlých duchů na člověka, aby tak realizovala své sadistické úchylky (např. inkvizice), protože při vymýtání zlých duchů se často používaly metody, způsobující poškozenému značné bolesti, kterými bylo mrskání, různé druhy mučení a podobně (zlí duchové však zpravidla ve chvíli takovéhoto mučení od posedlého odstupují, aby sami bolest způsobenou mučením necítili, a on – jejich oběť - prožívá bolest sám a místo nich; ve skutečnosti je trestán za to, co skrze něj spáchal zlý duch, je tedy dvojnásobnou obětí – jak obětí zlého ducha tak obětí mučení, ovšem jen není-li jeho přirozenost v souladu s konáním zlého ducha, což se ale stává jen velmi výjimečně).
     Mezi teoriemi o vyhánění zlých duchů najdeme koncepce, hovořící o tom, že je možné tyto zlé bytosti od člověka pomocí určitých obřadů spolehlivě odehnat. Na druhé straně jiné teze pro změnu zastávají stanovisko, že zlé síly od člověka lze odehnat jen v určitých případech, a v jiných nikoli.
     Člověk, který je pronásledován zlými duchy, bude jejich zlého působení na něj zbaven jen v případě, je-li v jeho Osudu napsáno, že od něj tito zlí duchové ustoupí. Naproti tomu vymítání bude zcela neúčinné u člověka, v jehož Osudu stojí napsáno, že ho budou zlí duchové pronásledovat až do konce jeho života.
     Snažme se omezovat činnost negativních duchovních sil, ale vždy pamatujme, že tato jejich činnost je projevem vůle duchovního světa, a z toho důvodu by její přílišné omezení bylo s touto vůlí duchovního světa v rozporu a muselo by být posléze zastaveno.
     A ještě je nutno dodat, že když se zaženou zlí duchové od nějakého člověka, najdou si v souladu s Osudem lidstva někoho jiného, koho budou opět trápit. Je tomu stejně jako s nemocemi: Když se jeden uzdraví, musí místo něj onemocnět někdo jiný. A úspěšné vymítání “Ďábla” u jednoho člověka bývá neúspěšným vymítáním “Ďábla” u člověka druhého.
     Životem pod vlivem zlých duchů žije nemalé procento lidí. Je to jejich předurčený úděl. Až bude vyprodukováno dostatečné, respektive předurčené množství negativní energie pramenící z jejich utrpení i z utrpení těch, kterým pod vlivem zlých duchů ublížili, zajisté jim Osud v další cestě jejich duší dopřeje potřebnou ochranu před vlivem těchto zlých sil. A teprve pak se těmto lidem bude moci lépe žít.