Homepage

    Všechno je jinak

     Název této kapitoly je totožný s jedním z nejslavnějších úsloví. Říká se, že vzniklo, když jeden starý pán umíral a před tím, než zemřel, pronesl větu: “Všechno je jinak.” Někteří lidé se táží: Co tím vlastně onen pán myslel? A když je všechno jinak, jak to tedy vlastně je?
     Hlavním smyslem tohoto výroku je poukázání na skutečnost, že věci jsou ve své podstatě jiné, než jak na většinu svých pozorovatelů svojí zevní podobou působí.
     Například po ulici jde hezky oblečená dívka, která vypadá veselá. Ve skutečnosti tomu tak ale být nemusí, protože se třeba trápí pro nešťastnou lásku, nebo pro nemoc své matky, nebo má mences a i když je jí zle, tváří se, že je v pohodě. Tedy její zevní štěstí ve skutečnosti štěstím není, neboť se ta dívka vnitřně trápí.
     Jako další příklad si vezměme pána pokročilejšího věku, který se na pracovní schůzi v zaměstnání rozčiluje, že vedení podniku nestojí za nic a že podnik brzy zkrachuje. Jenže onen pán má třeba velký majetek, při svém projevu na schůzi situaci spíše dramatizuje, protože mu neblahý stav podniku vůbec nevadí, když je finančně zajištěn, a svými stížnostmi se na schůzi jen baví. Navíc mu krach podniku třeba přinese i rozvázání pracovního poměru s vysokým odstupným, a protože má velké úspory a jde již do toužebně očekávaného důchodu, je ve skutečnosti rád, že jde podnik ke dnu. Na schůzi tedy na neblahý stav podniku nadává, ale ve skutečnosti mu právě tento neblahý stav podniku plně vyhovuje a činí ho vnitřně spokojeným.
     A nebo si vezměme pacienta, který leží v nemocnici a má deprese kvůli svému nepříznivému zdravotnímu stavu. Tajně závidí svému sousedovi, který je zdravý a za jeho zády se schází s jeho ženou, zatímco on leží nemocný v nemocnici. Jenže za pár dní se třeba zdravotní stav tohoto člověka nečekaně zlepší a bude z nemocnice propuštěn, jeho žena mu třeba přestane být nevěrná, zatímco jeho soused bude mít autohavárii a po zbytek života bude invalidní. Takže i v tomto případě bylo všechno jinak.
     Nebo na ulici stojí zelené auto. Jenže věřte nebo ne, ono zelené spíše není než je. Co je ta zelená barva na něm? Pár pro naší dimenzi malých částic, které v lidském oku vyvolají dojem zelené barvy. Ale rozeberte ji a podívejte se do jejího mikrokosmu. Zelená barva se vám ztratí a uvidíte jiné světy a jiné barvy. A navíc, co se většině nás lidí zdá být zelené, je z pohledu jiných bytostí VšeOrganizmu a jiných prostorů třeba bez barvy nebo všebarevné. A jejich úhel pohledu je větším procentem pravdy, než úhel pohledu nás lidí, neboť my jsme jen nepatrnou částí VšeOrganizmu a proto je náš úhel pohledu jen nepatrně pravdivý.
     Nebo řekneme, že 2 + 2 = 4, ale i tohle je jinak. Ostatně jako i všechno ostatní. Co se nám zdá být 2 (naší představou o tom čísle nebo když jsou z našeho pohledu nějaké věci nebo jednotky dvě), je z pohledu jiných bytostí a prostorů VšeOrganizmu třeba 1.684.465.464 nebo 0 nebo třeba 1 nebo 15. Již chápete?
     Klíčovým poznatkem úsloví “všechno je jinak” je relativita skutečnosti, která má všeobecnou platnost, protože, jak je dobře známo, vše je relativní. Berme tedy v úvahu tuto relativitu při posuzování všech věcí a jevů, protože jen tak může být náš úsudek o nich co nejblíže skutečnosti. Neboť věci jsou nejen takové, jaké se zdají být, ale zároveň i úplně jiné. A to proto, že všechno je jinak.