Homepage

    Tajemství času

     Čas. Záhadné slovo, kterým nazýváme všechno dění a všechen pohyb, všechno to stárnutí a plynutí a měnění se všeho.
     Vše se pohybuje a tím pohybem se také vše mění. I mrtvá hmota, například kámen, se pohybuje tím, že se uvnitř sebe rozpadá, až se po nějaké době tohoto pohybu ten kámen rozpadne na prach, který se postupně chemicky změní a smísí se s jinou hmotou, která se také pohybuje, tedy mění, a tím pádem je onen kámen neustále v pohybu (i když již v jiné podobě a i když to již není přímo on).
     Tedy vidíme, že čas je pohyb. Příčinou pohybu je rozdíl potenciálů, tedy napětí mezi opačně laděnými polaritami. Například pohyb vzduchu (vítr) může být způsobem napětím (rozdílem potenciálů) mezi teplým a studeným ovzduším. Příčinou pohybu volných elektronů (elektrického proudu) je napětí mezi opačnými póly (plus a minus pól).
     Protiklady - tato příčina pohybu, tedy času - zapříčiňují transformaci a přeměnu všech existujících prvků jak ve světě hmotném (hrubohmotném), tak ve světě duchovním (jemnohmotném). Tento pohyb umožňuje transformaci energie všech potenciálů v celém prostoru jsoucna.
     Zajímavým aspektem času je tzv. “časoprostor”, kde dochází k prolínání různých jemnohmotných, hrubohmotných a časových dimenzí i vesmírů, kde je jiný pohyb jiné hmoty, tedy tím pádem tam jinak plyne i čas.
     Dokonce i čas (náš čas, jak ho my lidé známe), stejně jako všechno ostatní, má svůj protiklad – “antičas”, tedy antipohyb. Jsou místa či děje, kde dochází k protikladu pohybu a čas tam plyne pozpátku. Nejprve se vše ocitne ve stavu stáří a po té to začne mládnout.

     Pár slov o opačném pohybu v čase:

     Pohnete rukou doleva a pak opačným směrem, tedy doprava. Zdánlivě jste vykonali opačný pohyb, ale není tomu tak. Ten pohyb totiž nebyl opačný, to se vám jen zdálo.
     K tomu, aby ten pohyb vaší ruky doprava byl skutečně opakem (protikladem) vašeho předchozího pohybu ruky doleva, všechno by se muselo pohnout zpátky časem stejným způsobem, jakým se to pohnulo dopředu za tu dobu, co jste ten pohyb rukou doleva vykonali (buňky ve vaší ruce by musely omládnout o tu chvíli, o kterou vaše ruka zestárla za tu dobu, co ten pohyb doleva vykonala; o tu dobu by také musel omládnout celý náš svět, naše galaxie, my všichni…). Tedy v pravém slova smyslu nemůžeme vykonat žádný opačný pohyb. Můžeme vykonat jen pohyb zdánlivě opačný, nikoli skutečně opačný. Opačný pohyb v pravém slova smyslu je totiž vždy opačným pohybem v čase.

     Stejně tak i ta “časová dimenze” (5.rozměr), ve které probíhá minulost a budoucnost světů naší hmotné dimenze, se skládá z duchovních mikrosvětů a makrosvětů jiných (“časových” i “nečasových”) dimenzí, existuje i neexistuje zároveň, je v pohybu i se nehýbe. Všechny časové dimenze dohromady tvoří Univerzální Časovou Dimenzi, která je napojená na Všedimenzi. Čas se v ní “míchá” zajímavým způsobem, který vám nepopíši, neboť nemám slov.
     Odpovídající část každého děje v časové dimenzi probíhajícího (existujícího) je spojena s odpovídajícími světy, ve kterých se ten děj právě odehrává (každá část tohoto děje se odehrává v jiném světě).

     Jako jsou si podobní někteří dva lidé, dvě buňky, tak jsou si podobné některé dva světy, tedy liší se jen málo. V nich je každý z nás trochu jiným člověkem, než jsme v našem světě současném.

     S trochou humoru:

     Jedna část naší časové dimenze je spojena s vámi v přítomnosti - například právě večeříte svojí nejoblíbenější sýrovo-šunkovou pizzu, a jiná část je spojena s tím sérioparalelním hmotným světem, ve kterém si jdete tu pizzu teprve koupit do obchodu. A jiná část jiné časové dimenze, paralelní k té naší, je spojena s tím paralelním hmotným světem, ve kterém jste trochu jiným člověkem, který zrovna večeří svojí nejoblíbenější pizzu – vegetariánskou!

     Kdyby tedy existovaly paralelní světy velmi podobné těm našim, musely by také mít své časové dimenze paralelní k té naší. Detailní činnost časových dimenzí a sérioparalelních světů není dle mého názoru člověk schopen plně pochopit, ani se o ní plnou pravdu dozvědět.

     V jedné části VšeOrganizmu plyne “náš normální” čas-pohyb, v jeho jiné části plyne čas-pohyb opačný (hmotné i duchovní světy tam transformují energii opačným způsobem = opačný čas). V přechodu mezi těmito dvěma částmi VšeOrganizmu není pohyb žádný, neboť tam čas věčně stojí.

     Čas je věčný stejně jako pohyb, který utváří a kterým je utvořen. Takže jak vidíme, tajemství času je vlastně jednoduché. Čas je pohyb a pohyb je život.