Homepage

    Problematika boje se zlem

     Všechny staré národy na naší Zemi, včetně národů dnešních, se snažily zamezit různým projevům zla a zločinnosti na svých územích, a to zejména aktivním bojem proti zlu (zpravidla jen proti tomu zjevně viditelnému bez znalostí jeho hlubších příčin a souvislostí, a zároveň s ignorací toho neviditelného, často ještě mnohem horšího).
     Tato snaha je sice ve své podstatě správná, ale má nejen svá pro, ale i svá proti.

     (Profesor Josef Velenovský řekl: „Filozofickým klidem a zhrdáním zlobou nepřátel pokrok lidstva nepodpoříme. A prožívá-li svatý nebo mudrc nirvánskou blaženost nad řáděním násilníků, je stejným sobcem jako tito zločinci. Jen bojovníci proti zločinům jsou božími bojovníky, nikoli popové, na kazatelnách hlásající zpověď, odpustky, pokoru, pekelná muka a hněv Boží. I lásku k bližnímu musíme často konati s mečem v ruce.“)

     Zničíme-li zločince, je tento čin záslužný v tom, že již nebude moci ublížit dalším lidem. Ale my jsme tím, že jsme ho zničili, v sobě rozvinuli agresivitu a pomstychtivost. Budeme-li takto postupovat se všemi zločinci, časem je sice všechny zlikvidujeme, ale přesto se v nás tímto počínáním rozbují taková agresivita, která nás dříve či později donutí chovat se též jako ti zločinci, které jsme zničili.
     A kromě toho, zničíme-li zcela všechny zločince, ubude zla na Zemi a nastane disharmonie mezi dobrem a zlem. Ta bude příčinou nového objevení se zla na Zemi, ať již v té, či oné podobě. Zlo ničit zlem vede totiž vždy k dalšímu zlu, stejně tak jako když se zlu nebráníme, a z toho důvodu se stále rozrůstá.
     Takže jak vidíme, problematika boje se zlem skutečně není jednoduchá. Naopak, složitá a neřešitelná.