Homepage

    O tom, o čem nelze psát

     Vše, co prožívá jakákoli živá bytost, tímto svým prožíváním určitým způsobem cítí. A vše to, co cítí, je formou určité energie, která proudí skrze duši k tělu a skrze tělo k duši. Tato energie je velmi pestrá a je jak pozitivního, tak negativního charakteru, zcela výjimečně i charakteru neutrálního (blížícího se nule).
     Žití je prožíváním a transformací veškeré energie, protože energie každého jednotlivce souvisí s energií, cirkulující v celém prostoru jsoucna. Každý živý tvor je vlastně jakousi zdánlivě samostatně existující energetickou jednotkou, kterou má svým životem dostat do určitého konkrétního a z vyššího hlediska žádoucího stavu, aby plnila svůj předurčený účel.
     Žití je tak vlastně transformací, přeměnou a regenerací energie nejen každé jednotlivé duše, ale celého hmotného i duchovního světa. Touto energií mohou být láska i nenávist, radost i zklamání, rozkoš i bolest a další.
     Dosažení pocitů, které máme, je společně s energií, která je utvářela a kterou zároveň tyto pocity také utvářejí, naším předurčeným posláním.
     Těchto pocitů existuje relativně nekonečně mnoho a protože jsou specifickou formou individuální energie každého jednotlivce, nelze je vlastně ani popsat pomocí omezených slov a pojmů, které nám poskytuje lidská řeč.
     A proto tak často ve svém životě prožíváme to, co je nepopsatelné. A protože to je nepopsatelné, většinou marně hledáme knihu, ve které se můžeme o našem pocitu a prožitku detailně dočíst. Jen ti nejšikovnější ze spisovatelů jsou schopni se částečně přiblížit popisu daného pocitu pomocí slov. Úplně stoprocentně jej však stejně nedokáží slovy obsáhnout. Pouze se k němu svým popisem více či méně blíží.
     Jak popsat vůni lesa a s ní související vibrace miliard molekul, jakož i energetické pochody našimi čakrami a současně záchvěvy celého vesmíru v té chvíli, kdy tu vůni cítíme? Nebo jak slovy popsat nejsilnější vášeň lásky či hrůznou úzkost a strach?
     Jen nejvyšší andělé dokáží zapsat nebeským písmem do nebeských knih pocity duše každého z nás. My lidé však nikoli. A proto nám nezbývá, než tyto pocity plně prožít ve svém nitru. Vždyť to je jeden z důvodů, proč jsme na svět přišli. Abychom cítili a prožívali všechno to, ať dobré či zlé, co nelze cítit a prožívat v duchovním světě. A co také nelze slovy popsat.
     A z toho důvodu čtěme i prožívejme zároveň. A když přečteme to skutečně hodnotné, pak již nám kromě našich teoretických informací zbude jen vyvíjet se dále pomocí vlastních pocitů, ať již kladných, záporných, nebo smíšených. A to právě pomocí těch pocitů, které nelze prostřednictvím lidských slov plně popsat.